Erasmus+ kurz „Angličtina pro začátečníky“ Split, 15. února – 20. února 2026.
Je to poprvé, co jsem se programu Erasmus zúčastnil. Už z názvu je patrné, co bylo náplní kurzu. Někdo by mohl namítnout, že na takový kurz netřeba jezdit do Chorvatska a že základy angličtiny lze studovat doma. Na to se dá odpovědět, že to je jistě pravda, ale proti tomu stojí jasný argument, že doma Vás nic nenutí používat angličtinu neustále.
A to jsem ještě nevěděl, že na závěr kurzu, při odletu ze Splitu mi tlaková níže se středem na vídeňským letištěm nachystá velmi ostrou závěrečnou jazykovou zkoušku při „přebookování“ zpátečního letu u přepážky Croatia Airlinies.
Erasmus byl zážitek nezaplacení. Nejen samotné učení „ve škole“, ale hlavně setkávání se s lidmi z celé Evropy je zkušenost, která je opravdu jedinečná. Takový pobyt Vás také jednoznačně motivuje k dalšímu studiu angličtiny, a to tím nejlepším možným způsobem.
Pobyt v únoru ve Splitu má i jiné, na první pohled skryté výhody. Druhá polovina února je zde již vlastně předjaří a pokud vykoukne sluníčko, zmizí mraky a ustane vítr, pak teplota velmi rychle šplhá k neuvěřitelným +20◦C.
Také bylo velmi zajímavé sledovat, jak město funguje mimo sezónu, když není plné turistů. Jediný problém je doprava do této destinace mimo letní prázdniny. V zimě do Splitu totiž neexistují přímá spojení, což se také ukázalo být také největší slabinou celého pobytu.
Třešničkou na dortu bylo úplně náhodné setkání s mojí bývalou studentkou, která zde také byla na pobytu v programu Erasmus pro vysokoškolské studenty.
Na přiložených fotografiích si můžete prohlédnout úvodní přivítání od pořadatelů programu Erasmus + . Představení základní slovní zásoby v chorvatštině s důrazem na vysvětlení pojmu „Pomalo“. Život v rytmu „pomalo“ je údajně v Chorvatsku v podstatě životní styl. Úplně nevím 😊
Nejlepší učitelka angličtiny v celé Dalmácii je Ivana Komič. Na fotografii před televizní obrazovkou je v těžkém pracovním nasazení. Kolegyně byly z Bulharska a Francie, tvořili jsme docela zajímavou evropskou směs.
Představení národních pochutin v zemích jednotlivých frekventantů. Za Českou republiku bodovala Marlenka a Pardubický perník, které jsem vybral s ohledem na jejich trvanlivost a odolnost vůči mechanickému poškození při přepravě.
Formou exkurze jsme navštívili střední hotelovou školu ve Splitu. Areál je v provozu letos prvním rokem. Vše voní novotou. Mimochodem, průměrný dovolenkový český turista se tu může zcela standardně ubytovat a stravovat, a to včetně výhledu na moře. Škola totiž provozuje svojí restauraci a hotel. Obsluhovat Vás budou, nejen o prázdninách, její studenti.
Také jsme prohlíželi historické části města Split. Jednou společně s průvodcem, poté několikrát ve večerních hodinách i bez průvodce😊 V okolí Dioklecánova paláce a nábřežní promenády Riva se nachází známé bludiště úzkých uliček, které je možnost, procházet velmi dlouho aniž by se to omrzelo.
Ve Splitu se v únoru netřeba obávat teplot. Pokud přestane foukat a vysvitne sluníčko, je počasí jako v České republice začátkem května.
A nakonec závěrečné loučení a předávání certifikátů. Na fotografii jsem vyobrazen já a další nejlepší lektorka angličtiny v Dalmácii Ivana Čoko.
Zápisník z cest Jiřího Kareše
